Filtrování webového obsahu – ano či ne?

Rozhovor Martina Nosky (redaktor časopisu ComputerWorld) a Marka Kumpošta (Trusted Network Solutions, a.s.) na téma přínosů omezování přístupu zaměstnanců k webovým stránkám z firemních počítačů, ComputerWorld 18-11, říjen 2011
K čemu všemu se dají webové filtry použít a jaké jsou hlavní výhody jejich nasazení?

V současné ekonomické situaci je na podniky kladen tlak, jenž je nutí snížit náklady výrobního procesu – nasazením webového filtru organizace docílí úspory zdrojů, zvýšení efektivity práce zaměstnanců a získání přehledu o jejich aktivitách. Webový filtr je síťová služba, která sleduje požadavky uživatelů směrem z interní sítě do internetu a na základě bezpečnostní politiky přístup na daný web povolí nebo odepře. Bezpečnostní politika může být tvořena např. formou kategorií webů se stejným zaměřením (např. bankovnictví, hry) a definicemi přístupových práv zaměstnanců nebo pracovních skupin. Například státní správa umožní přístup na weby z kategorie státní správy, ale odepře sociální sítě, sdílená úložiště nebo freemailové služby. Nasazení webového filtru by však nemělo omezovat zaměstnance při výkonu práce. Klíčové jsou pro filtr především kvalita a aktuálnost databáze. Výhodu mají výrobci webových filtrů, kteří se zaměřují přímo na cílové prostředí (např. Česká republika) a kromě automatizovaných nástrojů mají např. i týmy lokálních kategorizátorů, kteří webové stránky posuzují.

Jaký má tato technologie ohlas mezi českými organizacemi?

Podle průzkumů o ni má zájem nebo ji již používá 77 procent společností působících na území Česka. Organizace, které využívají nebo testovaly webové filtry globálních výrobců, často poukazují na nízkou úspěšnost databáze a řadu chybných záznamů. Úspěšnost při nasazení v samotné organizaci je tak jednoznačně preferovaná před velikostí databáze. Jednou z dalších motivací je i bezpečnostní aspekt – ochrana sítě organizace před zanesením nákazy z internetu. Další oblastí je pak ochrana dobrého jména společnosti před právními důsledky plynoucími z porušování autorských práv či např. stahování společensky závadného obsahu.

Jak je to s monitorováním činnosti zaměstnanců na internetu a nehrozí pak problémy s tzv. nepřiměřenou kontrolou?

Kontrolovat, jaké procento času stráví zaměstnanci např. navštěvováním sociálních sítí, není zásah do soukromí. Webový filtr nemá za cíl kontrolovat obsah komunikace, ale pouze kategorii, do které navštívená webová stránka spadá.

Existují nějaká konkrétní čísla dokládající nárůst bezpečnosti a efektivity práce zaměstnanců?

Existují studie, které poukazují na fakt, že zaměstnanci tráví na internetu mimopracovními aktivitami v průměru až pětinu pracovní doby. Technologie webového filtru může tyto činnosti výrazně omezit.